Lidová architektura

Dnes vám štěknu o tom, jak jsem objevoval podkrkonošské chaloupky. Zavedu vás také do obce Sklenařice, kde se v jedné z podkrkonošských chaloupek narodil Věnceslav Metelka, učitel, muzikant, písmák a zakladatel krkonošské houslařské školy.

Byl krásný podzimní den. Na blankytně modré obloze zářil kamarád Puňťa a svými paprsky zahříval zem. Na obloze byl Puňťa naprosto sám, mráček by na ní jeden pohledal. Vanul příjemný, byť studenější větřík a příroda byla krásně namrzlá.

Tlapkalo se mi, jedna radost. Stále jsem stoupal do kopečka, ale to mi vůbec nevadilo. Stoupal jsem do kopečka mezi kopci a těšil jsem se z nádherné přírody. Co chvilku jsem protlapkal kolem pastviny, kde jsem se zastavil na kus štěku s kamarádkami ovečkami. Co chvilku jsem přesvištěl potůček, ve kterém jsem se osvěžil.

Nikdy jsem netlapkal moc dlouho, abych nezmerčil něco zajímavého. Co jsem však merčil moc rád, byly místní chaloupky. Krásné dřevěné chaloupky roztroušené po kopcích. Nejednou jsem zmerčil chaloupku s bílými okny a celou dočervena. Nejednou jsem zmerčil chaloupku s malými okénky a bílými pruhy na stěnách. Merčil jsem chaloupky staré, které kdyby mohly vyprávět, bylo by úžasné je poslouchat. Merčil jsem i chaloupky nové, které zdálky vypadaly jako chaloupky z minulých století.

Tlapkal jsem úžasnou přírodou, dělal jsem psí kusy se ségruší a kdykoli, když jsem dotlapkal ke krásné chaloupce, jsem se zastavil a pořádně jsem si jí prohlédl. Prohlédl jsem si mnoho chaloupek, prohlédl jsem si sokolovnu, která nebýt své velikosti, vypadala by jako starobylá chaloupka. Prohlížel jsem si i bývalé stodoly až jsem narazil na chaloupku, která byla ták stejná a zároveň byla úplně jiná, než chaloupky, které jsem si dosud prohlížel.

K této chaloupce jsem se musel vydat blíže. Z cesty, po které jsem tlapkal, se mi tajemství chaloupky rozštěknout nepodařilo. Tahle chaloupka potřebovala důkladnější průzkum.

Pomalu a rozvážně, tempem tlapka tlapku mine, vydal jsem se pěšinkou k chaloupce. Přetlapkal jsem upravený trávník, dotlapkal jsem k chaloupce. Zvedl jsem kebuli a hrozně jsem se lekl. V mžiku jsem seděl na zemi.

Přímo přede mnou, zničehonic, objevil se kámen. Na kameni byla člobrdí kebule. Kebule, která mne ták vyděsila. Byla jako živá. Proto jsem se jí ták lekl.

Když jsem si kámen s kebulí prohlédl pozorně, zjistil jsem, že kebule je do kamene vytesaná. Stejně jako spousta písmenek kolem. Zjistil jsem, že jsem objevil rodný dům Věnceslava Metelky. Zjistil jsem také, že to byla busta na domě, která mne na místo ták lákala a za kterou jsem tlapkal a vůbec jsem nekoukal, co se děje kolem mne. A možná i díky tomu jsem objevil kámen, který mne ták vylekal.

 

Tip na ubytování

 

Až se vydáte v mých stopách kamarádi a budete hledat ubytování, vřele vám doporučím penzion Aktiv. Nachází se jen pár krůčků od přírody a z okolí penzionu má jeden svět jako na tlapce. V penzionu Aktiv výborně vaří a poradí si i s různými dietami.