Rozhledna Špička

Kraj: Liberecký

Okres: Tanvald

GPS souřadnice: 50.7456700N, 15.2900994E

Rozhlednu Špička naleznete zde: https://mapy.cz/s/kocevemasu

Když mne kamarád Lukáš pozval do penzionu Aktiv, člobrdice mi pověděla, že budu jen mrňousek od chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Když už jsem měl blízké okolí penzionu Aktiv v merku, když jsem měl v tlapkách městečko Vysoké nad Jizerou, rozhodl jsem se vydat o již zmíněný mrňousek dál, na návštěvu blízké chráněné krajinné oblasti. Dnes vás zavedu na rozhlednu Špička, kterou jsem objevil při svých toulkách chráněnou krajinnou oblastí Jizerské hory a která byla mým první větším zastavením v této chráněné krajinné oblasti.

Když jsem vyskočil z Volváka, byl jsem k nezastavení. Byl jsem na parkovišti a přímo přede mnou byl kopec a na něm hluboký les. Nevím, čím mne kopec zaujal, ale jen co jsem ho zmerčil, věděl jsem, že tento kopeček zdolám.

Když měla člobrdice vše nezbytné zabalené, přesvištěl jsem silnici. Utlapkal jsem několik rychlých kroků a byl jsem na začátku hlubokého lesa. Jen co má tlapka prvně vkročila na vlahou lesní cestu, kopul jsem do vrtule a svištěl jsem rychleji než rychle přímo za famfrňákem neznámo kam.

Tlapka střídala tlapku. Všude, kam očadlo dohlédlo, rostly vysoké stromy. Pod vzrostlými stromy merčil jsem koberce borůvčí. Kde nebyly koberce borůvčí, byly balvany a koberce mechu. Koberci mechu i koberci borůvčí vedly tajemné pěšinky.

Nejednou pěšinkou vydal jsem se do hloubi lesa, abych se další pěšinkou vracel na lesní cestu zpátky k člobrdici. Nejednou jsem zasvištěl do hlubokého lesa, nejednou jsem svištěl slalom mezi stromy, nejednou jsem prosvištěl rozcestím.

Cesta mi šla krásně od tlapek. Už nevím, kolikáté rozcestí jsem prosvištěl, když se lesní cesta rozšířila. Vedle lesní cesty objevily se mladé stromky a pidi stromky. Tyto mladé stromky a pidi stromky chránily zpovzdálí vysoké stromy. Stromky doplňoval mech a kapradí a já si připadal, jako bych byl v pohádce.

Tlapkal jsem pohádkovou přírodou po boku člobrdice. Co chvilku jsem protlapkal zatáčku. Za jednou z mnoha zatáček zmerčil jsem dřevěnou tabuli a za tabulí pěšinku. Zmerčil jsem uzounkou pěšinku zasypanou kamínky a pískem. Zmerčil jsem pěšinku, která sváděla k průzkumu.

Nasměroval jsem člobrdici na pěšinku a už jsem tlapkal do prudkého kopečka. Za sebou jsem slyšel člobrdici jak povídá, že je moc ráda, že má pevné boty. A abych pravdu štěkl, zde jsem člobrdici chápal. I mne co chvilku podjela tlapka. Ale na rozdíl od člobrdice jsem byl rád, že žádné boty nemám.

Pěšinka vedla mne stále do kopečka. Co chvilku se zakroutila mezi stromy. Najednou se pěšinka zakroutila, o mrňousek dál se narovnala a přímo přede mnou objevil se malý plácek, na něm skalka a na skalce rozhledna.

Najednou jsem stál a valil jsem očadla. Merčil jsem rozhlednu a na rozhledně merčil jsem svůj odraz. Nejen že jsem zmerčil rozhlednu prapodivného tvaru. Já jsem zmerčil rozhlednu lesklejší než lesklou. Takhle lesklou stavbu jsem jaktěživ nezmerčil. Až nyní. A to ještě v hlubokém lese.

Na rozhlednu jsem se nedostal. Ale dovolil jsem člobrdici, aby vyšplhala po žebříku a rozhlédla se do dálky. Merčila prý hluboké lesy, merčila kopeček vedle kopečku. V dálce daleké merčila městečka i obce, louky i pastviny.

Na rozhledně nebyla člobrdice dlouho. Za pár minut byla člobrdice zpátky u mne. Naposledy se rozhlédla po okolí, pořídila ještě pár fotek a než bys pro kostičku dosvištěl, už jsem opět tlapkal hlubokým lesem po boku člobrdice a užíval si nádhernou přírodu, které jsem byl součástí.

Tip na ubytování

Až se vydáte v mých stopách kamarádi a budete hledat ubytování, vřele vám doporučím penzion Aktiv. Nachází se jen pár krůčků od přírody a z okolí penzionu má jeden svět jako na tlapce. Sice není přímo v Tanvaldu, je o mrňousek dál v městečku Vysoké nad Jizerou, ale to vůbec nevadí. V penzionu Aktiv výborně vaří a poradí si i s různými dietami.