Vyhlídkové místo

Kraj: Liberecký

Okres: Semily

GPS souřadnice: 50.6836556N, 15.4272978E

Vyhlídkové místo naleznete zde: https://mapy.cz/s/lehalezutu

e jsem se nedávno vrátil z hor, určitě moc dobře víte. A že bych to nebyl já, abych vám mnou objevená místa nepředstavil, víte moc dobře také. Ode dneška vás budu vodit na krásná místa, která jsem objevil v okolí Vysoké nad Jizerou, kde jsem pobýval v penzionu Aktiv. Prvním místem, o kterém vám štěknu, bude vyhlídkové místo uprostřed louky, které sice není zakresleno v mapách, zato z něj má jeden svět jako na tlapce.

Byl krásný podvečer nádherného podzimního dne. Byl den, kdy jsem dorazil do městečka Vysoké nad Jizerou, které se nachází na samotném okraji Krkonoš a Jizerských hor. To se ví, že jen co jsem se ubytoval, musel jsem se vydat na průzkum. Času do večeře už moc nezbývalo, tak jsem se vydal na blízkou louku, jen pár kroků od městečka.

Prosvištěl jsem kolem Kramářovy vily, prosvištěl jsem kolem kostela sv. Kateřiny Alexandrijské. Na chvilku jsem se zastavil u divadla Krakonoš v naději, že snad zmerčím Krakonoše. Krakonoše jsem však nezmerčil, proto jsem se vydal dál. Prosvištěl jsem parkem, zastavil jsem se u pomníku Viktora Dyka i  Karla Havlíčka Borovského a než jsem se nadál, byl za městečkem a všude, kam očadlo dohlédlo, merčil jsem hřebeny hor.

Jen co jsem zmerčil parádní výhled, kopnul jsem do vrtule a svištěl kupředu rychleji než rychle. Svištěl jsem po louce s radostí v kožíšku a nevěděl jsem, co mám merčit dříve. V dáli ne moc daleké, merčil jsem horu vedle hory. Merčil jsem nádherný dlouhý hřeben hor, jaký jsem už dlouho nezmerčil.

Před hřebenem hor merčil jsem louku vedle louky a políčko vedle políčka. Merčil jsem cesty i pěšinky, merčil jsem stromové aleje, které se halily do teplých barev podzimu.

Byl krásný podvečer a mne svět ležel u tlapek. Na obloze se pomalu ukládal kamarád Puňťa k nočnímu spánku, ale když viděl mou radost, na obloze ještě chvilku zůstal. Příroda, jíž jsem byl součástí, voněla podzimem. Občas jsem zaslechl zakrákorat vránu, občas jsem zaslechl zašumění větříku ve větvích.

Jak jsem tak svištěl po louce s radostí v kožíšku, zmerčil jsem mezi loukami klikatící se cestu a kousek od cesty zmerčil jsem strom. Zmerčil jsem košatý strom, který stál sám uprostřed louky. S posledními paprsky kamaráda Puňti, vydal jsem se ke stromu.

Svištěl jsem ke stromu rychleji než rychle. Ušadla mi plápolala na kebuli, chvost se vrtěl radostí a kožíšek byl plný očekávání. Svištěl jsem kupředu a od tlapek mi odlétala travička. Usvištěl jsem mnoho rychlých kroků, skočil jsem pár dlouhých skoků a než bys pro kostičku doběhl, už jsem seděl pod stromem a valil očadla.

Seděl jsem pod stromem a nevěřil jsem vlastním očadlům. Už za městečkem jsem si myslel, že mám svět jako na tlapce. Když jsem však dosvištěl k osamocenému stromu rostoucímu uprostřed louky, sedl jsem si překvapením. Nyní jsem měl opravdu svět jako na tlapce. Merčil jsem hřebeny hor, merčil jsem políčka i louky. Merčil jsem údolí, merčil jsem chaloupky.

Hned první den ve Vysoké nad Jizerou jsem byl unešený. Hned první den v tomto malém městečku jsem věděl, že tu objevím místa krásnější než krásná. Což se také stalo. Ale na tato místečka vás zavedu zase někdy příště.​​​​​​​

Tip na ubytování

Až se vydáte v mých stopách kamarádi a budete hledat ubytování, vřele vám doporučím penzion Aktiv. Nachází se jen pár krůčků od přírody a z okolí penzionu má jeden svět jako na tlapce. V penzionu Aktiv výborně vaří a poradí si i s různými dietami.